moje ďábelská škola-9.část

8. února 2013 v 10:00 | wendyss
"Já jsem Tě dostala! Heč!" zasmála jsem se "Ale příště Ti to oplatím!" řekla Leon a taky se zasmála Jak jsme se s Leon dodívali na televizi, šli jsme na chvíli ven, protože jsme se prý mohli jít projít a nadýchat se čerstvého vzduchu. A to jsem taky potřebovala. Když jsme s Leon vyšli ven, potkali jsme tam Stefa a Trinu. "Holky?" řekl Stef "Hm?" zeptala jsem se "Co to mělo znamenat?" řekl Stef "Udělala jsem si z Vás srandu že mi něco je" řekla jsem úsměvem "My se fakt báli, že Ti něco je. Příště nám to nedělej." zasmála se Trina Po našem krátkém rozhovoru jsme se vydali na procházku. "Páni." řekla jsem "Co?" zeptala se mě Leon "Čerstvý vzduch je vážně super. Ve škole ho nemáme nikdy." řekla jsem "Hm" přikyvoval Stef "Hele, lidi, nevíte náhodou, kolik minut můžeme být venku?" zeptalůa se Leon "Jednu hodinu" řekl Stef "Jo díky" řekla Leon Pořád jsme se jen tak procházeli. Ale pak už to bylo třičtvrtě hodiny, co jsme se procházeli. "Už by jsme měli jít." řekla Trina a koukla se na hodinky "Jo tak jdem ne?" zeptala jsem se "Jo" řekl Stef a otočili jsme se Tak jsme šli zpátky do školy. Tam už na nás čekala další hodina dějepisu. Stef se měl. Ten s námi na dějepis nešel. Měl tělocvik. Já,Trina a Leon jsme se(jak jsme přišli)vydali na tu hodinu dějepisu. Stef se chystal na tělocvik. "Stefe" řekla jsem "Ty se máš" "Proč?" nechápal "Máš tělocvik a my ten přiblblej děják" řekla jsem "Tak to Vám nezávidím. Čau" řekl Stef "Čus" řekla jsem "Ahoj" řekla Trina "Čauky" řekla Leon Potom našem krátkém rozhovoru jsme se s holkama vidali na hodinu dějepisu. Pomalu jsme docházeli ke třídě. Vešli jsme dovnitř a sedli jsme si. Já si sedla vedle Triny a nachystala jsem si věci. Za pár sekund zazvonilo. "Takže" začal učitel hned po zvonění "Dnes budeme probírat něco o druhé světové válce." "Ach jo" šeptla jsem Trině "Si snad myslíš že mě to baví?" pošeptala mi Trina Tak jsme teda probírali tu druhou světovou válku. Nuda, nuda, nuda. Jen samí pitomý keci. Bla, bla, bla. Bude někdy zticha? Naštěstí asi za třičtvtě hodiny zazvonilo. To bylo meje štěstí. Hned po zvonění jsem vypálila na chodbu. Leon za námi. "Holky... Nebudete mi věřit s kým jsem seděla." řekla "S blbo-čunětem?" zeptala jsem si "Jo" zahnusila se Leon Po tomhle krátkém rozhovoru jsme se vidali na matiku. Po matice máme oběd, pak tělocvik a pak už volno. Došli jsme ke třídě. Vešli jsme dovnitř, sedli jsme si a vybalili jsme si. Já jsem si tentokrát sedla vedle Leon a Trina vedle nějaké úplně jiné holky. Zase za pár minut zazvonilo. Zase jsme něco probírali a pak zase za hodinu zazvonilo. Vydali jsme se na oběd.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji, že jste tento blog navštívili a určitě se někdy zase stavte :)